6. kniha - str. 76: Weasleyovic zkoušení ;D
...
Molly Weasleyová: "To jsi ty, Arture?"
"Ano," ozval se unavený hlas pana Weasleyho. "To bych tvrdil, i kdybych byl Smrtijed, drahá. Tak se zeptej!"
"Ale prosím tě..."
"Molly!"
"No dobrá, dobrá... Po čem ze všeho nejvíc toužíš?"
"Dozvědět se, jak se letadla udrží ve vzduchu."
Paní Weasleyová přikývla a zmáčkla kliku, pan Weasley ji však z druhé strany držel tak pevně, že dveře zůstaly zavřené.
"Molly! Ještě se musím zeptat já!"
"Ale Arture, to je přece taková pitomost..."
"Jak vždycky chceš, abych ti říkal, když jsme spolu sami?"
Dokonce i v matném světle lampy Harry viděl, že paní Weasleyová zčervenala, jako by ji polil barvou. I on sám pocítil, jak mu náhle zahořelo kolem krku a uší, a honem do sebe začal házet polévku a co nejhlasitěji přitom cinkal lžící o misku."
"Mollinko šmudlinko," zašeptala ve smrtelných rozpacích paní Weasleyová do škvíry u dveřní zárubně.
"Správně," potvrdil pan Weasley. "Teď mě můžeš pustit dovnitř."
Paní Weasleyová otevřela a ve dveřích se objevil její manžel, hubený kouzelník s řidnoucími rudými vlasy. Na nose měl brýle s kostěnou obrubou a na sobě dlouhý uprášený cestovní plášť.
...